Model otevřeného systému propojení (OSI)
Model Open Systems Interconnection (OSI) definuje síťový rámec pro implementaci protokolů ve vrstvách s řízením převedeným z jedné vrstvy na druhou. Dnes se používá jako výukový nástroj. Koncepčně rozděluje architekturu počítačové sítě na 7 vrstev v logickém postupu. Spodní vrstvy se zabývají elektrickými signály, kousky binárních dat a směrování těchto dat napříč sítěmi. Vyšší úrovně pokrývají požadavky a reakce sítě, reprezentaci dat a síťové protokoly z pohledu uživatele.
Model OSI byl původně koncipován jako standardní architektura pro budování síťových systémů a řada populárních síťových technologií dnes odráží vrstvený design OSI.
01 z 07Fyzická vrstva
U vrstvy 1 je fyzická vrstva modelu OSI odpovědná za konečný přenos digitálních datových bitů z fyzické vrstvy odesílajícího (zdrojového) zařízení přes síťové komunikační médium do fyzické vrstvy přijímacího (cílového) zařízení. Příklady technologií vrstvy 1 zahrnují ethernetové kabely a sítě Token Ring. Rozbočovače a další opakovače jsou navíc standardní síťová zařízení, která fungují ve fyzické vrstvě, stejně jako kabelové konektory.
Ve fyzické vrstvě jsou data přenášena pomocí druhu signalizace podporovaného fyzickým médiem: elektrickým napětím, rádiovými frekvencemi nebo impulsy infračerveného nebo obyčejného světla.
Datová vrstva
Při získávání dat z fyzické vrstvy datová vrstva kontroluje chyby fyzického přenosu a balíčky bitů do "rámců" dat. Datová vrstva také řídí schémata fyzického adresování, jako jsou MAC adresy pro sítě Ethernet, řízení přístupu všech různých síťových zařízení na fyzické médium. Vzhledem k tomu, že vrstva Data Link je jedinou nejsložitější vrstvou v modelu OSI, je často rozdělena do dvou částí, podvrstvy "Media Access Control" a podvrstvy "Logical Link Control".
03 ze dne 07Síťová vrstva
Síťová vrstva přidává koncept směrování nad vrstvu Data Link. Když data přicházejí na síťovou vrstvu, prozkoumají se zdrojové a cílové adresy uvnitř každého rámce, aby se zjistilo, zda data dosáhla konečného cíle. Pokud data dosáhnou konečného cíle, tato vrstva 3 formátuje data do paketů doručených do vrstvy Transport. V opačném případě síťová vrstva aktualizuje cílovou adresu a posune rámeček zpět do dolních vrstev.
Chcete-li podporovat směrování, síťová vrstva udržuje logické adresy, jako například adresy IP pro zařízení v síti. Síťová vrstva také spravuje mapování mezi těmito logickými adresami a fyzickými adresami. V síti IP se toto mapování provádí prostřednictvím protokolu rozlišování adres (ARP).
04 z 07Transportní vrstva
Transportní vrstva přenáší data přes síťová připojení. TCP je nejběžnějším příkladem síťového protokolu Transport Layer 4. Různé dopravní protokoly mohou podporovat celou řadu doplňkových funkcí, včetně obnovení chyb, řízení toku a podpory opětovného přenosu.
05 z 07Vrstva relace
Vrstva relace řídí sekvenci a tok událostí, které iniciují a odtrhávají síťová připojení. Ve vrstvě 5 je navržen tak, aby podporoval více typů připojení, které lze dynamicky vytvářet a provozovat přes jednotlivé sítě.
06 z 07Prezentační vrstva
Prezentační vrstva je nejjednodušší funkcí libovolného dílu modelu OSI. Na úrovni vrstvy 6 zpracovává syntaxní zpracování dat zpráv, jako je formátování konverzí a šifrování / dešifrování potřebné pro podporu vrstvy aplikace nad ním.
07 z 07Aplikační vrstva
Aplikační vrstva dodává síťové služby aplikacím koncových uživatelů. Síťové služby jsou typicky protokoly, které pracují s daty uživatele. Například v aplikaci pro webový prohlížeč protokol HTTP pro aplikační vrstvu balí data potřebná k odesílání a přijímání obsahu webové stránky. Tato vrstva 7 poskytuje data (a získává data z) vrstvy prezentace.
